RECENZE: Romeo, Julie a tma

Včera v 17:00 | Diki |  DOČTENO - recenze
Zdravím všechny milovníky knih!
Na začátek bych chtěla podotknout, že jsem tuto knihu dočetla asi před pěti minutami (i když recenze vyjde až později), takže možná bude vidět moje opojení, naprosto mě dostala, jsem jí plná... Tak snad to bude srozimitelné a nebudu plácat páté přes deváté. Jdeme na to?

Romeo, Julie a tma

autor: Jan Otčenášek
Jistě už všichni víte, že jsem v knihách doslova posedlá láskou, která je pronásledovaná válkou. A navíc mě zajímá židovská tématika. Proto určitě chápete, proč jsem si zvolila právě tutuo knihu a pokud ne, tak na konci této recenze budete mít určitě jasno.

Tento příběh je velice něžný, milý, citlivý, je baladou pro duši, pohlazením po srdci, nebo alespoň jeho značná část. Líbí se mi romantické příběhy z minulé doby, jsou tak jemné! Nevinné. Kromě hodnotné obsahové časti je kniha velice čtivá, přestože se v ní objevují zastaralá slova, neobvyklá slovní spojení a i přechodníky. Myslím si, že v této knize to ani nepostřehnete. A konec? Tak ten mě dostal. Slzička ukápla. Vím, že u takových knih se s tím musí počítat, ale já jim tak fandila, opravdu mi přirostli k srdci, tolik jsem doufala!

Hlavním hrdinou je Pavel, který je jediným synem postaršího páru. Je to obyčejný osmnáctiletý mladý muž, je v maturitním ročníku a jeho příběh se na první pohled zdá naprosto normální. Jeho život, jako každého Československého občana, zastihla v posledních letech válka a převrátila mu celý život naruby. Jednoho večera se jde projít do parku, přemýšlí o životě, usedne na lavičku, na které sedí obyčejná dívka s kufříkem. Nevnímá ji, bloudí si ve svých myšlenkách. Jeho pocity se ale změní, když na něho vzlédne. Uplakané, zarudlé oči . Potůčky slz. Beznaděje. Strach. Vstane. Kufr, který doposud svírala v náruči, spadne na zem. Na jejím kabátě svítí jasně žlutá hvězda s nápisem Jude. Židovka. Je to židovská dívka.

Toto je opravdu jedna z nejlepších knih z Druhé světové války a troufám si říct, že i jedna z nejlepších knih, které jsem přečetla v tomto roce. Všem jí vřele doporučuji. Zasáhla mě, dostala mě a patří ji i kousek mého srdce.
Kdo z vás ji četl? Líbila se vám? Podělte se o svůj nároz v komentářích.


Přeji vám příjemný zbytek odpoledne,
vaše Diki
Instagram @knihypodlediki
 

RECENZE: 1984

4. října 2017 v 10:00 | Diki |  DOČTENO - recenze
Zdravím všechny milovníky knih!
Opět se ozývám po delší době, tak mi to prosím promiňte. Dneska se společně podíváme na další knihu z maturitní četby, kterou je antiutopický román od George Orwella - 1984. Od Orwella si chci přečíst ještě Farmu zvířat, tak uvidíme, jak se mi bude líbit. Určitě na ní vyjde taky recenze. Ale teď zpátky k 1984.


1984


autor: George Orwell
Tuto knihu jsem si zvolila zejména proto, že mám ráda novodobé antiutopické romány a přišlo mi velice zajímevé číst distopickou knihu o roce, který už byl. Tato kniha byla napsána v roce 1948 a jak název napovídá, děj se odehrává v roce 1984. Autor zde popisuje fašistický režim a své představy o tom, jak svět bude fungovat a vypadat v tomto roce.

Hlavním hrdinou je Winston Smith, který žije v Londýně, je členem Vnější Strany a pracuje jako úředník na jednom ze čtyř ministerstev. Londýn je město, krteré patří do jedné ze tří světových mocností - Oceánie. Spolu s Oceánií esxistují ještě Eurasie a Eastasie, které mezi sebou vedou nepřetržitě válku. Hlavou Oceánie je Strana, která má v čele tkz. Velkého bratra. V knize je popisována společnost zničená totalitou, vliv Strany na běžné obyvatele a nemožnost se Straně postavit. Věci, mezi které patří například láska, svoboda a soukromí, jsou naprosto nemyslitelné a nepřípustné. Každý den, v každou hodinu, na každém kroku měj na paměti, Velký bratr tě sleduje.

Ze začátku mě kniha hned chytla. Bylo velice zajímavé poznávat fungování této společnosti, zvyklosti Strany a život v totalitě obyčejných lidí. Kniha se velice dobře četla, ani byste nepoznali, že byla napsána v roce 1948. V půlce mi kniha přišla malinko slabší, každopádně o to víc stál konec za to. Víc vám nemohu řict, jelikož bych vám mohla vyzradit konec a to určitě nikdo neche.

Kdo z vás knihu četl? Taky říkáte vliké ANO jako já? Ano, přečtěte si ji? Doporučuji.


Přeji vám krásný den!
Instagram @knihypodlediki

RECENZE: Malý princ

2. září 2017 v 10:00 | Diki |  DOČTENO - recenze
Zdravím všechny milovníky knih!
Po delší době vás opět vítám na mém blogu, kde se dneska společně podíváme na kratší recenzi na další knihu z povinné četby. Je jí filozofická pohádka pro děti i dospělé - Malý princ.


Malý princ


autor: Antoine de Saint - Exupéry
Kniha Malý princ vypráví příběh o letci, který havaruje na Sahaře, kde se setkává s Malým prince. Malý princ je chlapec, který pochází z maličké planetky a na planetu Zemi pouze přicestoval. Vypráví pilotovi o svém domově a i o ostatních planetkách, které při svém putování navštívil.

Mrzí mne, že jsem tuto knihu nečetla už dřív - jak jsem byla menší. Bylo by určitě zajímavé sledovat, co se mi na ní líbilo dřív, jak jsem jí chápala tehdy a co mne na ní zaujalo dnes. Ale bohužel jí mohu posoudit pouze z mého "dospělého" pohledu.

Příběh mi přišel velmi milý, byl pohádkový a přesto v sobě skrýval mnoho zajímavých a poučných myšlenek a podnětů k zamyšlení. Jak už jsem řekla, je škoda, že jsem si ji nepřečetla už dříve. Každopádně i teď jsem v ní ocenila jak pohádkové prvky, tak i krásné myšlenky. Milá knížka, která pohladí po duši jak děti tak i dospělé.


Mějte se krásně a přeji vám úspěšný start v novém školním roce!
Instagram @knihypodlediki

Další články


Kam dál

Reklama